Výzkum, talent, strategie. Jak se z regionu stane kyberbezpečnostní hub

Kybernetické útoky jsou stále rychlejší, sofistikovanější a levnější než kdykoli předtím. Generativní AI umožňuje útočníkům automatizovat phishing, vytvářet přesvědčivý deepfake obsah nebo testovat zranitelnosti v řádu minut.

Na druhé straně stojí evropská směrnice NIS2, která nutí tisíce organizací – od nemocnic přes výrobní podniky až po poskytovatele cloudových služeb – brát kybernetickou bezpečnost vážně. Regulace, která se na první pohled tváří jako zátěž, je ve skutečnosti největší otevřenou příležitostí, jakou sektor kyberbezpečnosti za poslední dekádu dostal. A právě tady vstupuje do hry Brno.

Proč Brno není náhodný hráč

Brněnský kyberbezpečnostní ekosystém nevznikl přes noc. Má pevné základy v akademickém výzkumu, který sahá desítky let zpátky.

Jeho páteří je Vysoké učení technické v Brně, zejména FIT VUT. Výzkumné skupiny NES@FIT a ANT@FIT patří k výrazným brněnským týmům v oblasti síťových technologií, monitoringu a bezpečnosti, Security@FIT rozvíjí výzkum bezpečnosti informačních technologií a BUT Speech@FIT buduje know-how ve zpracování řeči – od rozpoznávání řeči po identifikaci mluvčího. Jde tedy o technologie využitelné i pro detekci podvodných hovorů nebo hlasovou biometrii.

Tento výzkum nezůstal v laboratořích: z prostředí FIT VUT a navazující spolupráce vyrostly firmy jako Flowmon, Netcope Technologies nebo Phonexia. Masarykova univerzita přidává další rozměr – silnou informatiku, ale i právní pohled na kyberprostor. Kyberbezpečnost totiž není jen technický problém.

Firmy, které definují novou generaci ochrany

Výzkumné skupiny a univerzitní spin-offy jsou jen část obrazu. Za posledních dvacet let směřovaly do brněnských kyberbezpečnostních firem investice přesahující 1,5 miliardy eur – číslo, které samo o sobě vypovídá o tom, co region dokázal vybudovat.
 

Silná koncentrace odbornosti, dnes zastoupená přibližně 1 500 specialisty na kyberbezpečnost, přitahuje a živí i nezávislé firmy. Ty mohly v regionu vyrůst proto, že tu našly, co potřebovaly: technické talenty, partnery a prostředí, kde se bezpečnostní témata berou vážně. Prostředí, které – jak potvrzuje 1. místo Česka v globálním Cybersecurity Indexu – nezůstalo bez povšimnutí ani na mezinárodní scéně.

Tři úspěšné brněnské firmy ukazují, jak různorodé – a přitom promyšlené – mohou být přístupy ke kybernetické bezpečnosti.

• Whalebone chrání na úrovni DNS – ještě předtím, než se škodlivý provoz dostane k zařízení. Žádná instalace, žádná složitá integrace. Přímá odpověď na explozi IoT zařízení. Dnes míří k ochraně 1,6 miliardy uživatelů, pro rok 2026 si klade cíl 700% růstu a ocenění Inovátor roku potvrzuje, že jde o trajektorii podloženou výsledky, ne jen ambicemi.
• ThreatMark analyzuje behaviorální vzorce v bankovních aplikacích a v reálném čase odhaluje anomálie, které naznačují podvod nebo převzetí účtu. Dokáže tak odhalit riziko i ve chvíli, kdy útočník získá heslo nebo uživatele zmanipuluje phishingem. Řešení ScamFlag, které tento přístup dotahuje do boje proti cíleným podvodům, získalo European AI Award.
• Safetica řeší insider risk – kombinací DLP a analýzy chování uživatelů pomáhá firmám chránit data zevnitř a prokazovat soulad s regulatorními požadavky.

Na počátku roku 2025 tyto tři firmy dohromady přilákaly téměř 40 milionů eur v investičních kolech.

Magnet pro globální cybersecurity

Globální firmy do Brna nepřicházejí kvůli levné pobočce. Gen Digital – nástupce Avastu – zde udržuje silné vývojové zázemí. SolarWinds, Jamf, ESET i Progress mají v Brně týmy, které nejsou pobočkovým zázemím, ale vývojovým jádrem produktů nasazených po celém světě. Progress to stvrdil akvizicí Flowmon Networks, Dynatrace rozšířil přítomnost akvizicí Runecast Solutions. Od roku 2025 má v Brně své zázemí také OpenSSL, projekt stojící za jednou z nejrozšířenějších kryptografických knihoven na světě. 

Kyberbezpečnost jako strategická priorita regionu 

Jihomoravský kraj vsadil na kyberbezpečnost vědomě. Klíčový obor má pevné místo v Regionální inovační strategii. A ambice je jasná: zkrátit cestu mezi výzkumem a jeho praktickým využitím. Spin-offy jako Flowmon nebo Phonexia ukazují, že to jde, i když cesta není vždy přímá. 
 

Bezpečnost nemocnic a průmyslu, NIS2 compliance, IoT, behaviorální analýza mimo bankovnictví – to jsou (mimo jiné) oblasti, kde v regionu vznikají nové produkty a partnerství. Pokud hledáte lidi, se kterými chcete nové výzvy řešit, jste na správném místě. Velvet Innovation je platforma, která propojuje inovátory, firmy, investory a výzkumníky z regionu i ze zahraničí.